Mgr. Irena Raisnerováhttps:
Co je dobré vědět před podepsáním informovaného souhlasu
Co je to ta indukce porodu či otázka ze strany lékaře : Viďte, už by jste to chtěla mít za sebou ?
Indukce porodu je umělé vyvolání porodu lékařskými prostředky, pokud spontánně nezačne sám, ale je potřeba těhotenství ukončit (například z důvodu zdravotního stavu matky či dítěte, přenášení těhotenství nebo jiných komplikací).
👉 Používají se k tomu se různé metody:
- Léky (hormony, prostaglandiny, oxytocin) k vyvolání děložních kontrakcí.
- Mechanické metody (např. balónkový katétr k otevření děložního hrdla).
- Umělé protržení plodových obalů (tzv. amniotomie).
Cílem je nastartovat pravidelné kontrakce a postupné otevírání děložního hrdla, aby se porod rozběhl.
Než se tuto nevratnou intervenční metodu rozhodnete podstoupit, pojďme si některé náležitosti objasnit:
Hlavní principy indukce porodu, než se ji rozhodnete podstoupit
- Informované rozhodování
Žena by měla dostat vyvážené, srozumitelné informace o možných přínosech, rizicích i alternativních řešení.
Také se doporučuje klást otázky poskytovatelům péče – např. „jaký je důvod indukce v mém případě?“, „jaká jsou rizika i přínosy?“ apod. - Kritika rutinních doporučení indukce
Je obecně známo, že řada protokolů či směrnic, které nabízejí indukci “protože je to běžné”, nemá jasné důkazy pro všechny ženy nebo situace. - Vyvažování rizik a intervencí
Indukce porodu nesou s sebou rizika: jako jsou zvýšená frekvence dalších intervencí (např. použití oxytocinu, monitorování, možná vyšší pravděpodobnost císařského řezu). - Intervence mají tendenci vést k dalším intervencím v tzv. “intervenční kaskádě“.
- Kontextuální přístup / individuální péče
Podle přístupu nelze mít “univerzální model”, který by platil pro všechny. - Místo toho by se mělo zohlednit konkrétní těhotenství, anamnéza, rizikové faktory ženy i plodu. Směrnice a protokoly vznikají spíše pro populaci než pro konkrétní osobu – a že žena by měla mít možnost říci – ne. Což není jednoduché pod tlakem situace, kde nejsem odborník, nacházím se totiž v osobě laika.
- Uvědomělá komunikace a otázky
Je vhodné klást otázky, abyste mohla lépe porozumět důvodům, rizikům a výhodám nabízené indukce. - Sledování nové evidence a otevřenost ke změně doporučení : což mnohé ženy před porodem nejsou schopny, protože se v tom neorientují ani odborníci. Pouze opakují, jste 41+3 a vaše dítě může umřít?Kdo je to schopen ustát ? Při sledování nových studií se zjistilo, že některé dřívější “jistoty” se ukazují být méně pevné, než se předpokládalo.
Např. změna doporučení indukce z 42. týdne na 41+3 byla podle jedné dánské studie spojena s vyšším počtem intervenčních porodních zásahů, bez jasného snížení nežádoucích porodních výsledků. - Zaměření na zkušenost ženy / kvalitu péče
Kromě fyzických rizik/přínosů je potřeba zdůraznit i aspekty, jako je zkušenost ženy, spokojenost, pocit autonomie a psychologické důsledky. - Některé ženy uvádějí, že neměly dost informací, nebo že byly “vedeny”, spíše než, aby byly aktivními účastnicemi rozhodnutí.
Co to v praxi znamená — shrnutí v bodech
- Indukce není automaticky “lepší volba” pro všechna těhotenství; někdy může být opodstatněná, jindy může být rozumnější počkat.
- Žena by měla mít možnost rozhodnout se na základě plných jí srozumitelných informací.
- Je důležité ptát se na důvody, alternativy, rizika i přínosy.
- Nepodceňovat psychologické a zkušenostní aspekty (jak se bude žena cítit, jaká bude kontrola nad těhotenstvím/porodem).
- Je nezbytné dodržovat individuální přístup — co je dobré pro jednu ženu, nemusí být dobré pro jinou.
- Sledovat aktuální výzkum, protože doporučení se mohou měnit.
Otázky, které se vyplatí položit, pokud je Vám nabídnuta indukce porodu
- Proč se mi indukce doporučuje?
- Je to kvůli mému zdravotnímu stavu, stavu miminka, nebo “jen” proto, že jsem po termínu?
- Jaké konkrétní riziko mi hrozí, pokud porod nezačneme vyvolávat?
- Jaké jsou možné přínosy a rizika?
- Jak mi indukce může pomoci?
- Jaká rizika (např. další zásahy, císařský řez, větší bolest, stres pro miminko) s sebou nese?
- Jaké existují alternativy?
- Je možnost vyčkat a být pečlivě sledována (tzv. “očekávací management”)?
- Jsou možné jemnější metody (např. mechanické metody, membránový “sweep”)?
- Co se stane, když indukci odmítnu nebo odložím?
- Co to znamená pro mě a dítě?
- Jak často by mělo probíhat monitorování?
- Jak bude samotná indukce probíhat?
- Jaké metody se použijí (Prostin, balónkový katétr, oxytocin, prasknutí vaku blan)?
- Jak dlouho to obvykle trvá?
- Co když se porod po indukci nerozeběhne?
Další doporučení:
- Ptejte se na data: Jaké jsou statistiky v této konkrétní porodnici? (např. úspěšnost indukcí, procento císařských řezů po indukci)
- Vnímejte své pocity: Rozhodnutí není jen o číslech, ale i o tom, jak se cítíte Vy sama.
- Máte právo říct NE: Žádná doporučená indukce není povinností. Rozhodnutí je vždy na Vás.
- Nepodléheje tlaku: “Je to běžný postup” nebo “děláme to tak všem” není argument. Zkuste obdržet více názorů.
K doplnění je dobré sdělit, že žena může i sama přispět k přirozenému spuštění porodu:
Přirozené možnosti:
- Pohyb
Chůze, jemné cvičení nebo houpání na gymnastickém míči pomáhá hlavičce sestoupit a stimuluje dělohu. - Pohlavní styk
Sperma obsahuje prostaglandiny, které napomáhají změknutí čípku. Orgasmus zase může vyvolat děložní stahy. - Stimulace bradavek
Masáž nebo odsávání podporuje uvolňování oxytocinu – hormonu, který vyvolává kontrakce. - Teplá sprcha či koupel
Teplo uvolňuje svaly a může pomoci nastartovat porod. - Bylinky a strava
Maliníkový čaj posiluje děložní svaly, lněné semínko zlepšuje připravenost porodních cest. Některé ženy zkoušejí i pálivá jídla nebo ananas. - Relaxace, masáže, aromaterapie
Uvolnění a pocit bezpečí podporují nástup přirozené porodní činnosti. A v neposlední řadě i akupunktura či kraniosakrální terapie.